Články autora

Hana Kverková

Jsem průvodkyně v osobním rozvoji, která propojuje minimalismus a spiritualitu. Vedu lidi do kontaktu s jejich spirituální částí, s jejich nitrem a podstatou. Ukazuji cesty, jak vědomě uchopit svůj život a s pomocí minimalismu si vytvořit prostor a čas na vše podstatné. Moji cestu k minimalismu a spiritualitě objevíte TADY Máte pět minut? Pojďte se ponořit do tady a teď v unikátní meditaci ZDARMA s názvem "Já jsem tady a teď. Láká vás ponořit se hlouběji do své duše? Podívejte se na meditační balíček "3 MEDITACE PRO VĚDOMÝ DEN"

Co se děje v „ženském kruhu“?

V mém ideálním světě bych se narodila do společnosti a do rodiny, kde jsou ženy zvyklé hluboce a intimně sdílet, předávat si moudrost, učit se od sebe a v semknutí vědět, že ženskost je posvátná a tajemná, divoká a nespoutaná, laskavá a milující. Přirozeně by tvořily navzájem se prolínající ženské kruhy, ženy by žily ve spojení samy se sebou, se svojí cykličností, s Matkou Zemí, s během roku i života. Scházely by se a žily by ženskou pospolitost, sdílení a sesterství, které je o tolik víc, než jen popovídání si s kamarádkami u kafe. Jenže do ideálního světa jsem se nenarodila.  Můj záměr je vytvořit společně s vámi léčivý prostor, ve kterém ženy mohou být naplno...

Do nového roku s důvěrou

Nedávno jsem si četla svůj článek o vědomém tvoření nového roku, který jsem psala na začátku ledna. Je hodně praktický, zaměřený na to, aby se vize ujasnily, získaly jasné obrysy a mohly se tak zhmotnit. Určitě ho doporučuju, pokud si chcete vytvořit visionboard neboli nástěnku snů a vizí. Stejně jako při provázení klientů v individuálních setkáních, i tady kladu velký důraz na vyjasnění představy, následné uvědomění priorit a opravdové zhodnocení toho, jak moc žiju v souladu se svými prioritami. Před rokem jsem si tvořila svou vizi pro rok 2018 právě tak a zpětně musím říct, že je úžasný, kolik věcí se mi vyplnilo – prakticky všechny. Letos ale cítím, že tvoření...

[VIDEO] – Jak pracovat s nepříjemnými pocity

Sdílím tu s vámi video o jedné skvělé možnosti, jak pracovat se strachy, nezpracovanou bolestí, se žárlivostí, závistí a vůbec se všemi těmihle negativními pocity, KDYŽ MÁTE POCIT, ŽE UŽ NIC NEZABÍRÁ… A protože já se ve své práci s klienty zaměřuju na hmatatelné a reálné změny, video zahrnuje i PRAKTICKOU UKÁZKU, krok za krokem, na mém vlastním příkladu:

Takhle jsem přestala nesnášet zimu!

Nenáviděla jsem zimy. A nejen je… celé to období od října do března, které v městečku v údolí na severu Čech, odkud pocházím, znamenalo půl roku deště, mlhy, sněhu, plískanic, ocelově šedé oblohy, stromů bez listí… půl roku chladna, vlhka, rozbředlého špinavého sněhu a nevlídna bez slunce. Moc tomu nepomohlo ani to, že většina smutných věcí v naší rodině se odehrála právě v tomto období. Mívala jsem pocit, že pořádně žiju jen ten druhý slunečný půlrok – teda až na to, že zhruba po svaté Anně v červenci jsem se začínala blížící se zimy v koutku duše obávat, což mi kradlo radost z krásných dnů druhé půlky léta. Naštěstí to tak už nemám....

Vzkaz od duše pro ty, co se srovnávají s ostatními lidmi

Můj koučink sahá často do spirituality. Do duchovna. Napojení se na “něco většího”, co nás přesahuje. Klidně můžu řešit s klienty praktické věci, jako je time-management, vytváření plánů, vizí a jejich přetavování do reality a spirituality se nedotknout ani náznakem. (Ono je to stejně JEDNO, není víc nebo míň spirituální, oduševnělý.  Vše je v jednotě.) Jindy se ve mě ale otevírá zvláštní kanál, kterým mi chodí vedení a laskavé provázení životem, pro mě, pro vás, pro nás... 🙏 Už delší dobu cítím volání sdílet tu jeden “balík informací”, který mi přišel do vědomí. Týká se SROVNÁVÁNÍ SE S DRUHÝMI, což je myslím něco, co se do určité míry dotýká každého z nás. Tak tady...

Konkrétní tipy na organizaci času i na „mateřský“ + 2 aplikace zdarma

Nikdy bych nevěřila, kolik práce budu mít jako maminka na mateřský. Když jsem zjistila, že jsem těhotná, docela jsem se těšila, jak si příjemně odpočinu, kolik budu mít času. (Po téhle poslední větě jsem musela na pár minut přestat psát, abych se dostatečně sama sobě vysmála.) Povinností v jejich kvantitě nijak závratně neubylo, vlastně spíš naopak. Vzpomněla jsem si na obrázek, co jsem nedávno viděla na FB: Uznávám, že si spoustu toho ale dělám sama. Nemusela jsem si při mateřské založit tenhle projekt, pracovat s lidmi, psát články… Asi bych ani nemusela denně vařit teplé večeře, péct domácí chleba a být kontaktním rodičem. Já ale chci a abych...

Jsem jednoduchá.

Nebo se o to aspoň snažím. Ono to zní divně, co? Když se o někom řekne, že je jednoduchý, většinou se tím nemyslí nic moc pěkného. Přitom je ta jednoduchost tak krásná. Jednoduchost, jedno-duchost. Čistota a prostota. Minimalismus je moje cesta, díky které se mi žije s větší lehkostí. Objevuji nejen to, jak málo doopravdy potřebuju, ale taky jak omezený počet věcí skutečně používám. To nepotřebné tedy pouštím a jsem vědomější ohledně toho, co přijímám do svého vlastnictví. Je to očistné, nádherné a uvolňující. Psala jsem o tom tady, tady a taky tady. Jenže minimalismus není jen o věcech… Jde přeci hlavně o prostor, kde žijeme. O naše vědomí, mysl,...

Cesta z konfliktu, ZN: pouze pro odvážné!

Vztahy mezi lidmi jsou jedny z nejdůležitějších zkušeností, kvůli kterým tu vlastně na Zemi jsme. A taky patří k těm nejnáročnějším. Vztah je vlastně takový most mezi dvěma lidmi, který je tvořen z energie obou dvou. Každý do něj vnáší to svoje, představy, sny, touhy, očekávání a pohled na věc. A protože jsme každý jiný, všechny tyhle představy, sny, touhy, očekávání a pohledy na věc máme prostě jiné. Aby přes tu odlišnost mohl vztah fungovat a mohli jsme se navzájem pochopit, existuje komunikace. Jenže ta někdy vázne. A někdy dost fatálně, zejména, pokud potřebujeme vyřešit nějaký konflikt a nedaří se najít společnou řeč. Protože do toho bodu se časem zákonitě dostane naprosto každý vztah, ať...

Aby se vaše přání splnilo

Touha je hybatelem vesmíru – něco chci a tak k tomu nasměruju energii – ať už jen mentálně a nebo to doopravdy jdu fyzicky udělat. A proto se to může stát. Tohle není nějaká ezoterická poučka, tak to doopravdy funguje. Úplně základní případ může být: Mám žízeň -> objeví se touha po vodě -> zvednu se a jdu se napít. Aktivitě předchází touha, přání. Stejně to funguje i u větších věcí. Jenže tam se to občas zasekne už v prvopočátku, to když začneme mít pocit, že to, co chceme, vlastně nikdy nemůžeme mít. Protože to je až příliš odvážné přání, to dělají jiní, ti lepší, my ne… Třeba...

Nikdy jsem nechtěla být fiflena

Nikdy jsem nechtěla být fiflena. A kdo by taky chtěl. Už to samotné slovo v sobě má pejorativní nádech. Když jsem dospívala, fiflena v mé hlavě byla ta, která se maluje, ráda nakupuje oblečení, stará se o sebe.  A ještě ji to baví a nestydí se to přiznat! Všimla jsem si tenkrát, že slečnám, které takhle žijí jsou často automaticky vlastnosti jako hloupost, bezduchost, jednoduchost. Zatímco ty, které líčení, oblékání a péči o sebe moc nedají, mají punc chytré “holky do nepohody”, se kterou je prostě švanda. Jako by péče o sebe a svou ženskost byla něco, za co se musíme jako ženy stydět, s čím je třeba se skrývat.   Celý článek na webu Magicky ženská k přečtení...