Důvod, proč (ti) nefunguje „capsule wardrobe“

Tíhneš – li k minimalismu a jednoduchému životu, je dost pravděpodobné, že jsi už termín „capsule wardrobe“ slyšela. Možná, že ses pro něj taky nadchla, pohledala jsi na internetu „jak na to“ a plná energie a elánu ses do tvoření kapsulového, minimalistického šatníku vrhla.

Něco jsi vyřadila, něco jsi třeba i dokoupila, ale… nakonec jsi taky třeba zjistila, že stále máš ve své skříni spoustu věcí, které stejně nenosíš. A taky, že pocit „nemám co na sebe“ tolik nevymizel. Pořád to prostě ještě není ono. Zase to není ono!

„Kde jsem udělala chybu?“ ptáš se sama sebe. „Jakto, že zrovna mě kapsulový šatník nefunguje?“

Jestli nad sebou už už chceš zlomit hůl, s tím, že se ti asi nikdy nepodaří minimalizovat (a optimalizovat) svůj šatník, tak zadrž.

Dost možná ses jen, stejně jako já kdysi, jen nechala poplést termínem a obsahem kapsulového šatníku.

„Capsule wardrobe“, kapsulový šatník, je minimalistický koncept, při kterém máš ve skříni jen celkem malý počet navzájem dobře kombinovatelných kousků, cca okolo 30ti až 40ti.

A když se tímhle konceptem začneš zabývat a hledat ho na internetu, zjistíš, že mnoho zdrojů informací se shoduje v tom, co by měl takový kapsulový šatník obsahovat.

A to je ten problém!

Takové články, knihy, blogy (…) se shodují na tom, že v kapsulovém šatníku by rozhodně nemělo chybět bílé tričko, béžový trenchcoat, bílá košile, jednoduché sako, kvalitní džíny, univerzální černé kalhoty…

Jenže…

Třeba to máš stejně jako já a bílé tričko ti přijde neskutečně nepraktické (a nikdy ti stejně nevydrží bílé bez skvrn), béžový trenchcoat ti visí bez povšimnutí ve skříni už třetí jaro/podzim, košile na sobě nesneseš, i když se ti líbí, sako nosíš jednou za pět let a kalhoty dokonce vůbec?

Potom takový kapsulový šatník stejně nosit nebudeš. Jako jsem ho nenosila já. I když jsem si nakrásně v šatníku nechala ty dvoje univerzální kalhoty, dokonce si v sekáči dokoupila bílé tričko a pověsila si trenchcoat na věšák ke vchodovým dveřím a těšila se na všechny ty univerzální kombinace, které teď budu schopná díky těmto nadčasovým kouskům se zbytkem svého šatníku poskládat. Všude to přeci psali…

Ale změna nenastala.

Znamená to snad, že „capsule wardrobe“ nefunguje, že to je blbost?

Kdepak! Idea kapsulového šatníku je úžasná! Je maximálně funkční, ale…

Problém je v tom, že univerzální návod nefunguje. Ani na kapsulový šatník. I když hromada módních časopisů se shoduje na opaku.

MŮŽEŠ si poskládat minimalistický, lehce kombinovatelný šatník z pár kvalitních kousků oblečení. MŮŽEŠ mít „capsule wardrobe“.

Ale musíš tam být TY.

Musíš do tvoření své kapsulky pustit sebe samotnou. Nenechat si namluvit, že jsou kousky, které do tvého kapsulového šatníku prostě určitě patří.

Protože nepatří. Do mého kapsulového šatníku nepatří ani bílé tričko, ani trenchcoat, ani džíny, ani černé kalhoty… protože je prostě nenosím ráda.

Naopak součástí – a dokonce základem! – mého kapsulového šatníku klidně může být osmero šatů a pět sukní. I když kdejaká poučka o tvoření kapsulového šatníku by šest ze zmíněných osmi šatů vyřadila.

Můj kapsulový šatník je totiž „můj“. A zrovna v tomhle případě capsule wardrobe jsou „venkovní pravidla“ dost zavádějící.

Ve své kapsulce nemám jediné kalhoty, věřila bys tomu? Jen šaty a sukně. I když jsem doma s dětmi. Ani tepláky nenosím, nikdy. Jen punčocháče a legíny. A počítám s tím, že mě děti dennodenně zapatlají jídlem, že já sama sebe zapatlám hlínou na zahradě.

Oblékám se rychle, intuitivně, vždy mám pocit, že mám obrovské množství možností, co si vzít na sebe a dokonce i nápadů, co si zrovna dnes můžu vybrat.

Během dne mi je hezky, pohodlně, cítím se žensky, vědomá sebe sama. Jsem ve své kůži, skutečně ve své druhé kůži = oblečení.

Když na víkend vyrážíme s naším obytňákem někam za nosem, trvá mi chviličku sbalit si oblečení. (Taky protože pak musím sbalit oblečení dětem a ještě zabalit věci do obytňákové domácnosti 😀 ) Ale je to pro mě jednoduché a vím, že že budu mít vždycky všechno, co potřebuju a že všechno, co si vezmu, skutečně využiju.

Sama sobě bych mohla prát klidně jednou za 14 dní, protože věci kombinuju, nosím opakovaně a netvořím hory špinavého oblečení. Ten interval praní bych mohla ještě prodloužit, ale musela bych si dokoupit další spodní prádlo. :))

Věřím, že do stejného stavu spokojenosti se svým šatníkem se můžeš dostat taky.

Zapomeň ale na všechny poučky o tom, kolik čeho máš mít ve svojí skříni. Ten, kdo je psal, tě nezná, neví, kdo jsi, jaký máš životní styl, co ti sedí, sluší, v čem se cítíš dobře.

Super ale je, že jeden člověk na světě tohle všechno ví. Ty to víš 🙂

Podívej se na to, co denně nosíš. V čem ti je dobře. Co nejčastěji pereš. Jaké kousky skutečně nosíš. A kolem těchto kousků si vystavěj svoji kapsulovou skříň.

Zvědom si, jaká je tvoje „uniforma“ = kombinace věcí, ve které se cítíš nejlépe. Stačí jedna, dvě, maximálně tři. Pro mě jsou to šaty, kardigan a punčochy. Případně sukně, tričko, kardigan, punčochy. Takové věci si nech, případně pořiď, tak, aby mezi sebou byly dobře kombinovatelné.

Pak je jedno, že nemáš ve skříni ani jedny kalhoty, ani jednu košili, univerzální bílé tričko a sako. Stejně budeš mít vždycky co na sebe a minimální počet kousků oblečení ti přinese maximální užitek.

Budeš mít konečně svou vlastní, funkční kapsulovou skříň!

Jestli chceš k této proměně pomoci, část cesty můžeme projít spolu v takovém minikurzu, online výzvě OBLEČENÁ DO SVÉ DUŠE, JEDNO-DUŠE.

Tato výzva startuje v pondělí 17.5.2021 ve FB skupině ŽIJEME JEDNO-DUŠE a je ZDARMA. Účast se nikterak neplatí, ani se nikde neregistruješ do emailu.

Stačí se přidat do FB skupiny ŽIJEME JEDNO-DUŠE, kde se věnujeme tématům jednoduchosti, minimalismu, spiritualitě a návratu k tradicím a rituálům.

Právě v týdnu od 17.5. do 21.5. tě ve skupině čeká každý den krátké video s jedním jednoduchým tipem, jak se posunout na své cestě k šatníku, který bude odrážet tvoji jedinečnost, ženskost a který si budeš užívat.

Přidej se k nám a svez se na vlně společného tvoření! Těším se na tebe uvnitř.

♥ Hanka