Nikdy jsem nechtěla být fiflena. A kdo by taky chtěl. Už to samotné slovo v sobě má pejorativní nádech. Když jsem dospívala, fiflena v mé hlavě byla ta, která se maluje, ráda nakupuje oblečení, stará se o sebe. A ještě ji to baví a nestydí se to přiznat!
Všimla jsem si tenkrát, že slečnám, které takhle žijí jsou často automaticky vlastnosti jako hloupost, bezduchost, jednoduchost. Zatímco ty, které líčení, oblékání a péči o sebe moc nedají, mají punc chytré “holky do nepohody”, se kterou je prostě švanda.